close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Listopad 2009

Tělesné systémy

3. listopadu 2009 v 13:43 | Lorry
Tělesné systémy


V průběhu vývoje se podle životních podmínek měnila i stavba těla koně. Příkladem může být specifická anatomie jeho zažívacího traktu. Jako typický býložravec musel být kůň schopen dokonale trávit potravu s vysokým podílem celulózy. Postupem doby se v jeho tlustém střevu zformovala lačníková a tračníková sloha se zásobárnou bakterií, napomáhajícím štěpení vlákniny. Obdobně se slezina dostihových koní přeměnila ve skladiště erytrocytů, jež jsou uvolňovány do krevního oběhu v případě potřeby.


Dýchání a krevní oběh:

Součinnost - Dýchací a oběhová soustava spolu velmi úzce funkčně souvisejí. Kyslík z vdechnutého vzduchu nemůže v plicích přestoupit dříve, než je jiný z krve předán tělním buňkám. Uvedený princip výměny kyslíku je založen na systému přechodu z vyšší do nižší koncentrace. Vzdušný kyslík vstupuje v plicních sklípcích do krve. Odtud je pak krevním oběhem rozváděn do celého těla. Ve stejné době je kysličník uhličitý od jednotlivých buněk dopravován krví zpět do plic a následně vydechován.
Krevní oběh - Srdce představuje v podstatě dvě pumpy, na které navazují dva oběhové systémy. Jedním z nich je odkysličená krev přiváděna z těla do plic, kde je uvolňován oxid uhličitý. Na jeho místo nastupuje kyslík. Tato okysličená krev je pak druhým je pak druhým oběhem rozváděna po celém těle. Místem styku obou oběhů jsou tělní buňky, které jsou tak plynule zásobovány životně důležitým kyslíkem a současně se mohou zbavovat vydýchaného kysličníku uhličitého.

Nervový systém:

Pokyny - Nervová soustava koordinuje činnost celého těla. Po nervových dráhách vysílá k jednotlivým orgánům příkazy a zpět sbírá a vyhodnocuje podněty, jež vzešly z těchto orgánů. Nervová soustava pracuje převážně automaticky.
Nervová zakončení - Nervová zakončení jsou rozmístěna v celém těle. Registrují vnější podněty a předávají je po nervových dráhách do mozku a míchy. Odtud jsou naopak vydávány odpovědi do příslušných orgánů.
Zažívací systém:

Zažívání - zažívací trakt koně je charakterizován nápadně malým žaludkem. Má objem asi 15 litrů. Promíchaná potrava je z něj posouvána do tenkého střeva. Trávení vlákniny nastává až ve slepém střevu (bývá metr dlouhé a jeho objem činí asi 35 l) a v rozšířených partiích tlustého střeva. Stravitelné látky rozložené na jednoduché sloučeniny jsou vstřebávány do krve a nevyužitá hmota je vylučována z těla jako trus.
Štěpení vlákniny - Koně přijímají v krmivu značné množství celulózy. Ta je štěpena bakteriemi až ve slepém a tlustém střevu. Druhová skladba těchto bakterií odpovídá vždy charakteru vlákniny v potravě. Se změnou přijímané potravy se mění i druhová skladba bakterií. Dlouhý zažívací trakt má 2 nápadné, 180o záhyby. Právě v nich může dojít k nahromadění trávené potravy doprovázené vznikem úporných kolik.

Prosím kopíruj pouze se zdrojem:

Photoshoot 0.4

3. listopadu 2009 v 13:40 | Lorry

Prosím kopíruj pouze se zdrojem:


Daleský pony

3. listopadu 2009 v 13:33 | Lorry
Daleský pony pochází z horního Dalesu (údolí řek) východního úbočí penninského hřbetu v severní Anglii.
Má stejné předky se svým o něco větším sousedem, fellským pony, jehož tradičním domovem je západní část téhož pohoří. Existují domněnky, že tito ponyové jsou potomky koní starověkého Říma, kdy se do severní Anglie dostali frísové - od nichž by mohla pocházet převážně černá barva daleského ponyho. V méně vzdálených dobách bylo rovněž, podle některých zdrojů, prováděno křížení také s norfolským roadsterem. V 18. století to byla krev velšského koba a clydesdala. Navzdory příměsi clydesdaleské krve si dále zachoval charakter ponyho, jak můžeme vidět na jeho úhledné hlavě s malýma pohyblivýma ušima.
Daleský pony je znám svými nadmíru aktivními chody a velkou silou v poměru ke své velikosti. ve své době sehrál významnou roli v dobývání olova, neboť pracoval pod zemí i nad ní a přenášel náklady olověné rudy do přístavů. Rovněž byl hojně využíván v armádě. Vytrvalost, odvaha a klidná povaha spolu s velkou silou a energií činí z daleského ponyho prvotřídního všestranného jezdeckého koně pod sedlo i do zápřeže. Dobře skáče, je inteligentní, má citlivou klidnou povahu a s lehkostí unese i dospělého jezdce.

Popis plemene

Výška: nepřesahuje 144 cm
Zbarvení: převážně vraníci, rovněž hnědáci, tmaví hnědáci a občas bělouši
Stavba těla: malá úhledná hlava s širokým čelem, jasnýma očima a malýma vztyčenýma ušima; šikmé plece; silné hluboké tělo s krátkým hřbetem, vyklenutými žebry a silnými bedry; dobře vyvinutá záď; silné nohy s krátkými rovnými hlezny, suchými klouby a širokými, velmi tvrdými, dobře utvářenými kopyty; jemné hedvábné rousy ve spěnkách.

Zajímavost:

Daleští ponyové mají vrozený jistý krok. Říká se, že jejich předkové byli používáni na stavbě Hadriánovy zdi v nehostinných částech země mezi ústím řeky Tyne a blaty Solwayské zátoky v severní Anglii.

Prosím kopíruj pouze se zdrojem:


Shirský kůň

2. listopadu 2009 v 18:04 | Lorry
Anglický, nejimpozantněji působící těžký kůň je potomkem středověkého válečného koně, známého jako Great Horse, jenž byl později přejmenován na English Black. Vyvinul se křížením dovezených flanderských a fríských koní s místními klisnami a původně plnil funkci vojenského koně a teprve později se z něj stal zemědělský a obecně tažný kůň. Označení těchto koní "blacks" se připisuje Oliveru Gromwellovi a původně asi patřilo dovezeným fríským koním, kteří jsou vždy černí.
Hlavní oblastí chovu plemene English Black byl kraj Fens a midlandská hrabství Leicestershire, Lincolnshire, Derbyshire a Staffordshire, po němž nakonec získalo své definitivní jméno. Na počátku se zástupci tohoto plemene lišili podle oblasti chovu, kdy koně chovaní ve Fens byli větší, těžší a hrubší než ti ze "Shires". Koně pocházející z Derbyshire a Leicestershire byli většinou černí, zatímco ze Staffordshire převážně hnědí.
Teprve na konci devatenáctého století získal chov těchto koní pevnou podobu jako výsledek vydání první plemenné knihy. V roce 1878 byla založena chovatelská společnost pod názvem Old English Cart Horse Society. Toto jméno bylo v roce 1884 změněno na Shire Horse Society a plemeno se od té doby nazývá shirským.
Po vytvoření chovatelské společnosti shirský kůň šel od úspěchu k úspěchu, získával ocenění na nejvýznamnějších zemědělských přehlídkách a poutal pozornost zahraničních kupců.
Shirští koně se začali brzy vyvážet až do Severní Ameriky a Jižní Ameriky, Ruska a Austrálie. Rovněž se stal neoddělitelnou součástí každodenního života v Británii. S jeho silou, vytrvalostí, zdravím a dobrou povahou s ním bylo možno orat, svážet dřevo a tahat zemědělské povozy, železniční vagóny, pivovarské vozy a vozíky s uhlím. Ačkoliv mechanizace převzala většinu jejich běžných povinností, v šedesátých letech došlo k renesanci shirských koní a dnes tyto překrásné koně můžeme opět vidět na přehlídkách, jak ořou a tahají pivovarské vozy na kratší vzdálenost ve větších městech.

Popis plemene

Výška: hřebci 164,5 - 175 cm, klisny 162,5 - 173 cm
Zbarvení: vraníci, tmaví hnědáci, hnědáci nebo bělouši
Stavba těla: štíhlá hlava (ani příliš dlouhá, ani příliš krátká), široce posazené oči, mírně klabonosý profil, velké výrazné oči s poddajným výrazem a dlouhé, štíhlé špičaté a citlivé uši; dlouhý, mírně vyklenutý krk; hluboké kulaté plece, dostatečně široké na chomout; krátký osvalený silný hřbet, široký hrudník a široká, plynule se svažující záď se správně zaúhlenými hlezny, nasazenými ve správném úhlu, které zajišťují rovnováhu; jemné rovné hedvábné rousy; tvrdá kopyta se silnými stěnami a otevřenými patkami.

Zajímavost

Jedna z prvních zmínek o shirském hřebci, zařazeném do chovu, se týká koně jménem Packington Blind Horse. Byl pojmenován po vesnici Packington poblíž Ashby de la Zouche, kde žil v letech 1755 až 1770. Tento kůň a jeho pravděpodobní potomci měli velký vliv na utváření plemene v rozhodujícím období.

Prosím kopíruj pouze se zdrojem:

Rekordy ze světa koníků

2. listopadu 2009 v 17:51 | Lorry
Radar, největší žijící kůň

Největší světový skok

VŠEOBECNÉ
Největší kůň
valach Sampson (*1946) jeho hůlková kohoutková výška ve čtyřech letech byla 2,19 m, vážil 1524 kg, později byl přejmenován na Mamuta
Největší žijící kůň
belgický chladnokrevník, valach Priefert´s Radar, je vysoký 220 cm a váží 1088 kg
Nejmenší kůň
klisna Julio Falabella - měřila pouze 38 cm a vážila 11,9 kg
Nemenší žijící kůň
klisna Black Beauty - měří 47 cm, narodila se 6.6.1996
Nejstarší kůň
"Old Billy" (1760-1822) uhynul, když mu bylo 62 let
Nejdražší kůň
hřebec Shareef Dancer, jako tříletý byl prodán za 40 mil. dolarů - tj cca. 1 480 000 000,- Kč
Nejtěžší kůň
brabantský hřebec Brooklyn Supreme (1928-1948) vážil 1451 kg a obvod hrudi měl 259 cm
Nejmenší plemeno
falabella - miniaturní kůň, vyšlechtěn v Argentině, kohoutková výška nesmí přesáhnout 76 cm
Nejstarší plemeno
arabský kůň - je zároveň i nejčistčím koňským plemenem - počátek chovu koní v Arábii se datuje do 18 stol. př. n. l.
Rekord v tahu
peršeronský kůň - utáhne až 1550 kg
Nejvytrvalejší plemeno
achaltekinský kůň - r.1935 se uskutečnila dálková jízda z Ašchabádu do Moskvy - 4152 km za 84 dní; trať vedla 966 km pouští prakticky bez vody
Nejúspěšnější teplokrevné
sportovní plemeno v Evropě
hannoverský kůň - je výsledkem puntičkářsky přesného výběru, kde se mísily vhodné typy krve; chov byl založen r.1735 Jiřím II. v hřebčinci Celle
ZÁVODY
Nejvyšší skok
kůň Huasó - 5.února 1949 překonal se svým jezdcem kapitánem Albero Saraguibel Moralesem skok o výšce 2,47 cm
Nejdelší skok
kůň Something předvedl 25.4.1975 v Johanesburgu skok přes vodu dlouhý 8,4 m, vedl ho André Ferreira (JAR)
Nejvíce vítězství v dostizích
kůň Chorisbar - v letech 1937-47 vyhrál na dostizích v Portoriku 197 závodů ze 324 startů

kůň Lenoxbar vyhrál v Portoriku za jediný rok (1940) 46 závodů z 56 startů
Rychlostní rekordy
nejvyšší rychlost v závodě je 69,62 km/h, tj. 400 m za 20,8 s:
Dosáhli jí Big Racket v Mexiko City 5.února 1945 a Onion Roll v Thistledownu - Ohio 27.září 1993.
Nejvyšší rychlost na vzdálenost 2414 m je 60,86
km/h
:
Dosáhl jí tříletý kůň Hawkster v Santa Anita Perku v Kalifornii. Jeho čas byl 2 min.22,8s, nesl váhu 54,9 kg.
Nejstarší vítězové
- rovinný závod - 19 letý Al Jabal vlastníka Andrey Boultona 9.června 2002 v Horseshoes Handicap Stakes v Barbury Castle (VB)

- překážkový dostih - 18 letý Wild Aster vyhrál tři dostihy v šesti dnech - 3/1919

- steeplechase - 18 letý Sonny Somers dva závody v únoru 1980
Nejvíce koní v jednom dostihu
- ve Velké národní v Aintree (VB) startovalo 22.3.1929 66 koní

- v rovinných závodech startovalo 13.3.1948 v Lincolnshire Handicap v Lincolnu (VB) celkem 58 koní
Nejdelší rovinný závod
dostih The Queen Alexandra Stakes, který se jezdí každý rok v červnu v Ascotu (VB) má trať dlouhou 4,425 km
Nejstarší závod koní
závod Palio v Sieně (Itálie) vznikl ve 13.století a od roku 1701 se pořádá pravidelně 2x ročně. Jedná se o klání místních farností a závod se odehrává ve spleti městských uliček a je velmi nebezpečný

Kusovka Hafling

2. listopadu 2009 v 17:17 | Lorry



Prosím kopíruj pouze se zdrojem:

Kusovka Haflinga

2. listopadu 2009 v 17:17 | Lorry


Prosím kopíruj pouze se zdrojem:

Photoshoot 0.3

2. listopadu 2009 v 16:47 | Lorry

Prosím kopíruj pouze se zdrojem:

Jutský kůň

2. listopadu 2009 v 16:44 | Lorry
Kromě bohatých rousů na nohách je dánský tažný kůň v mnohé podobný britskému plemenu, suffolskému ryzákovi. Tato podoba není až tak zarážející, neboť dnešní jutský kůň byl do značné míry ovlivněn suffolskou krví, vnesenou anglickým hřebcem Oppenheimem LXII, který byl přivezen do Dánska v roce 1860.
Toto plemeno sahá však ještě dále do minulosti. Tažní koně se chovají na Jutském poloostrově již po mnoho staletí, s jistotou již ve dvanáctém století, kdy po nich byla velká poptávka jako po válečných koních. Spojíme-li ohromnou sílu s velmi vstřícnou povahou, dostaneme ideálního koně pro těžce ozbrojeného středověkého rytíře. Říká se, že na vývoji jutského koně se podílel i clevelandský hnědák a yorský kočárový kůň, víme však jistě, že rozhodujícím faktorem se stal suffolk, a to i pro jeho ryzé zbarvení.
Mechanizace snížila počet těchto atraktivních koní, ale stále se s nimi můžeme v omezeném množství setkat, ať již na výstavách, při tahání nákladů ve městech, nebo příležitostně při práci v zemědělství.

Popis plemene

Výška: 152,5 - 162,5 cm
Zbarvení: především tmaví ryzáci se světlou hřívou a ohonem
Stavba těla: Těžká, nepříliš ušlechtilá hlava s vlídným výrazem, krátký silný krk, silné svalnaté plece, výjimečně hluboké tělo s širokým hrudníkem, kulatá osvalená záď, krátké nohy se silnými kostmi.
Zajímavost

Jutský kůň se podílel na vzniku šlesvika, tažného koně pojmenovaného podle nejsevernější oblasti Německa, který byl na konci devatenáctého století s oblibou zapřahán do tramvají a autobusů. Němečtí chovatelé křížili šlesvika s jutskou krví ze sousedního Dánska až hluboko do dvacátého století. Šlesvik silně připomíná jutlanda a suffolka postavou i zbarvením. Nicméně použití pečlivě vybraných buloňských a bretoňských hřebců s sebou přineslo i bělouše a hnědáky.

Prosím kopíruj pouze se zdrojem:

Bára a koně 6 - Hříbě Supík

1. listopadu 2009 v 9:19 | Lorry


Listopadová soutěž

1. listopadu 2009 v 8:52 | Lorry
Ahojky, tak jsem vám slíbila soutěž, včera už jsem to nestihla.
Bude to Soutěž na měsíc Listopad tedy Listopadová soutěž :)).
Půjde o nejvtipnější fotku koně! Chci aby fotka byla vaše! Nebude zkopírovaná odnekud z internetu! Chci abyste jí sami vyfotily! Pokud máte neakou starší vyfocenou můžete jí do soutěže dát, ale jinak chci aby ta fotka byla opravdu vaše vyfocená! Fotky mi budete posílat na e-mail: Maruska1707@seznam.cz Nejvíc beru 10 lidiček :)) Byla bych moc moc ráda aby se vás přihlásilo alespoň těch 10 :)).
Do přihlášky mi napište:

Přezdívku:
Blog:

To mi úplně stačí :))

Diplom pro nové SB

1. listopadu 2009 v 8:44 | Lorry
Elvíry blog : pferd.blog.cz

Hannoverský kůň

1. listopadu 2009 v 8:24 | Lorry

Původ

Chov tohoto německého teplokrevníka byl založen roku 1735 v hřebčinci v Celle Jiřím II., kurfiřtem hannoverským a králem anglickým. Jeho cílem bylo zajistit místním obyvatelům služby kvalitních hřebců za nominální ceny. Základem se stal holštýnský kůň převážně andaluské a neapolské krve. Díky pozdějšímu dovozu anglický koní včetně plnokrevníků se hannoverák začal postupně vylepšovat s cílem vytvořit dobrého všestranného koně, který by byl vhodný pro práci na poli, ale i pod sedlo a do kočáru.
Jako tolik dalších chovatelských podniků byl i vývoj hannoverských koní v Celle negativně ovlivněn válkami. Na konci 18. století vlastnil hřebčín více než 100 hřebců, ale v roce 1816, po skončení napoleonských válek, zůstalo necelých 30. Aby se nahradily tyto ztráty, byla dovezena řada zahraničních hřebců, především plnokrevníků. To však způsobilo, že kůň se postupně stal příliš lehkým pro práci v zemědělství, a proto byl tento vliv zredukován.
Po druhé světové válce bylo nutno hannoverského koně přizpůsobit novému způsobu života, mělo-li plemeno přežít. Opět byl přikřížen plnokrevník spolu s trakénem a byl vyšlechtěn teplokrevník vhodný pro trh s koňmi určenými pro volný čas.
Dnešní hannoverský kůň je lehčí a ušlechtilejší než jeho předkové a je znám svou dobrou a spolehlivou povahou. Stejně jako ostatní němečtí teplokrevníci získá licenci pouze tehdy, jestliže projde povinnou veterinární prohlídkou a po získání licence musí projít výkonnostními zkouškami.
Hannoverský kůň patří mezi světově nejvyhledávanější sportovní plemena a jeho síla a atletická stavba těla ho předurčují především pro drezuru a skokové soutěže.

Popis plemene


Výška: 160 - 168 cm
Zbarvení: všechny základní barvy
Stavba těla: středně velká hlava, čistý tvar a výraz, velké živé oči a volné lícní koti; dlouhý ušlechtilý krk; velké šikmé plece s výrazným kohoutkem; silné hluboké tělo; osvalená záď s velkými výraznými klouby a dobře formovanými tvrdými kopyty.

Zajímavosti


Řada hannoverských koní se proslavila v parkurovém skákání. Patří k nim především Dollar Girl (v r. 1995 vítězka světového šampionátu s Nickem Skeltonem), Top Gun (člen zlatého olympijského mužstva z roku 1992 s Janem Tosem), Walzerkönig (člen vítězného olympijského družstva z roku 1988 s Frankem Sloothaakem), Deiser (třikrát evropský šampión s Paulem Schockemöhlem), Tigre (zlatý medailista v roce 1978 s Carolinou Bradleyovou), Simona (světová šampiónka z roku 1974 s Hartwigou Steenkenovou) a Ferdi (člen vítězného družstva na olympiádě v roce 1960 s bratrem Paula Schockemöhleho, Alwinem v sedlem).

Prosím kopíruj pouze se zdrojem: